2. května 2019
Stacionář Magnolia
Ve čtvrtek 25. dubna se ve stacionáři Magnolia uskutečnila zajímavá přednáška P. Pavla Baláže, misionáře Společnosti Božího Slova, o jeho působení na misii v brazilské Amazonii. Ve zhruba dvouhodinové přednášce se s námi P. Pavol podělil o mnohé zážitky a zkušenosti z této nejen geograficky, ale i kulturně a společensky vzdálené země, ve které prožil dlouhých sedm let svého života.
Prostřednictvím jeho poutavého vyprávění, doprovázeného obsáhlou prezentací vlastnoručně pořízených fotografií, jsme se vydali na plavbu po řece Amazonce, nahlédli do dřevěných domků domorodých obyvatel, připomínajících spíše naše seníky nebo stodoly, do jejich domovů, kde kromě stolu není žádný nábytek a místo postelí najdete jen řadu houpacích sítí, zavěšených u stropu. Podívali jsme se též do skromných kuchyní s udusanou podlahou, kde jediným zařízením, na kterém se připravuje jídlo pro celou rodinu, je jednoduchý vařič na plynovou bombu a kde elektrický proud jde jen dvě hodiny denně. Přenesli jsme se do světa, kde se nespěchá, hodinové zpoždění nic neznamená, odpolední siesta trvá několik hodin a je nezbytně nutná, protože teploty často vystupují až ke 40 stupňům a vlhkost vzduchu je „jako v prádelně“. Když se „ochladí“ na 20 stupňů, místní vytahují bundy a čepice, zatímco středoevropan konečně ožije a začíná se cítit normálně.
Dozvěděli jsme se také, že jedna místní farnost se rozkládá na území větším než je Slovensko, že čtyři misionáři mají na starosti asi 150 kostelů (místních komunit) a do mnohých z nich je možné se dopravit jen lodí po řece Amazonce plné krokodýlů, že ta nejmenší komunita čítá asi 60 obyvatel a oproti tomu ta největší asi 1 300. Mše svatá je velkou vzácností (většina lidí má možnost se jí zúčastnit maximálně třikrát až sedmkrát za rok) a trvá většinou dvě hodiny, někdy i déle. Kněz musí mít připraveno dlouhé kázání, ale zároveň při něm musí umět komunikovat s lidmi a pohotově odpovídat na jejich otázky. Po mši nikdo neutíká domů, ale zúčastní se společného agapé (pohoštění), které je místními připraveno z přinesených surovin. Většina lidí zde žije velmi jednoduše a chudě, ale čím jsou chudší, tím jsou štědřejší a pohostinnější. Všude kolem se nachází nádherná příroda deštných pralesů, ukrývající bohatou škálu různých forem flóry a fauny, kterou však bohužel stále více ohrožuje masivní kácení.
Čas vyhrazený pro přednášku rychle uběhl, v závěru o. Pavel ještě zodpověděl několik dotazů a pak už se s námi rozloučil. Jsme moc rádi, že nás navštívil a umožnil nám prostřednictvím svých vzpomínek a postřehů poznat nádherný kout brazilské Amazonie.
