Blíží se konec školního roku a některé děti možná s napětím i obavami očekávají jaké bude jejich vysvědčení. V následujícím rozhovoru jsem položila několik otázek paní Ing. Bohumile Holeňové, která se jako jedna z našich dobrovolnic věnuje právě doučování dětí ve vsetínském charitním zařízení Mimoškolní příprava SIDERA
Paní Holeňová, můžete se s námi podělit o to, jak dlouho jste registrovaným dobrovolníkem a jak jste se vůbec k dobrovolnictví jako takovému dostala?
Dobrovolníkem jsem dlouhá léta, registrovaným čtvrtý rok, a pamatuji si, co tomu předcházelo – informace v ohláškách v jednu neděli v našem kostele, že Charita hledá dobrovolníky na doučování. A tak se to stalo :-)
Jak často na Charitu (Sideru) docházíte a v čem konkrétně spočívá Vaše služba?
Do Sidery chodím během školního roku zpravidla každou středu odpoledne a podle momentální sestavy dětí, které tam v ten den docházejí, pomáhám s přípravou do školy jak kdo potřebuje, hlavně s matematikou, někdy s češtinou a zeměpisem.
Co vás vedlo k rozhodnutí pomáhat právě dětem, které mají problémy s učením?
Předně si myslím, že problémy s učením mají obvykle širší souvislosti a orientovat se jen na známky ve škole je chyba. Ze zkušeností s vlastními dětmi vím, že mnohem důležitější je vytvořit jim jistotu klidného domácího zázemí z jednoduchých a obyčejných věcí, pak se jim daří líp i ve škole, a tím nemyslím jen známky, ale i to, jak vycházejí s učiteli, spolužáky a vůbec. V doučování někdy jde i příprava na písemku líp, když si napřed povykládáme o něčem úplně jiném, třeba o fotbalovém tréninku nebo o filmu, anebo se podíváme do atlasu světa:-). Spíše než rozhodnutí pomáhat s učením to v mém případě bylo rozhodnutí trávit s nimi pro ně užitečně jednou týdně trochu času.
Co vám udělalo největší radost v této službě, co vás potěšilo?
Zcela určitě to, když potkám některého bývalého „klienta“ mimo Sideru a jen tak „hodíme řeč“ – jak se máme, a zjištění, že to jde dobře:-). Ale samozřejmě potěšením je pro mě být jednou týdně členkou party pracovnic v Sideře. V kolektivu odbornic v pedagogice se i já něco naučím :-).
Jaká je spolupráce s vedoucí mimoškolní přípravy SIDERA?
Skvělá :-). Pracovat pod jejím vedením je velmi příjemné, protože je to člověk veskrze optimistický, přátelský a vstřícný ke všem, s obdivuhodným pedagogickým záběrem.
V čem vidíte smysl dobrovolnické činnosti, co Vám přináší?
Smysl a potřebu dobrovolnictví dnes už asi nikdo nezpochybní, protože dobrovolníci jsou potřeba všude – v sociálních službách, volnočasových aktivitách pro mládež i seniory, ve zdravotnických zařízeních. Jeden můj kolega vždycky, když dojde řeč na financování neziskovek, říká: „Představte si, kdyby ty organizace, ti lidé v nich a ti dobrovolníci nebyli. Bylo by tu mrtvo.“ Mně osobně přináší příjemný pocit z toho, že si můžu svobodně vybrat, komu a jak věnuju trochu svého času.
Jste předsedkyní komise prevence kriminality na vsetínské radnici, jakým způsobem může, dle Vašeho názoru, dobrovolnictví přispívat k této prevenci?
Slovo dobrovolnictví má samo v sobě prevenci kriminality – volit dobro :-) Nevím, jak jinde, ale při práci s mládeží je často dobrovolník tím, kdo často jako jediný o všelijakých malých i velkých hrozících nebezpečích ví a dokáže jim zčásti nebo zcela zabránit.
Co byste doporučila někomu, kdo uvažuje o tom stát se dobrovolníkem?
Dobře zvažte svoje možnosti, čas, chuť, vyberte si, kam vás to nejvíc táhne, a jděte do toho!
Děkuji Vám za rozhovor.
Bc. Marta Koňaříková, pastorační asistentka Charity Vsetín