26. února 2024 Vzdělávání

Smysl logoterapie a existenciální analýzy…

Věděli jste, že Charita Vsetín rozšířila svou činnost také o oblast vzdělávání?  Díky získané akreditaci Ministerstva práce a sociálních věcí na vzdělávací program, má v současné době služba Camino sociální rehabilitace otevřeny hned dva semináře s názvem „Možnosti využití logoterapie a existenciální analýzy v sociální práci I. a II.“  Pokud ale nejste zrovna odborník z oboru, možná nevíte, co si vlastně pod takovým názvem představit…

Logoterapie přitom nemusí být cizí nikomu z nás. Jejím základním smyslem je napomáhat člověku při překonávání existenciální frustrace, vakua, neurózy – ztráty smyslu života v různých situacích, zejména takových jako je nemoc, bolest, vina, utrpení, vědomí konečnosti či ztráta blízkého člověka. Psychoterapeutické uplatnění logoterapie navíc pomáhá léčit psychické a psychosomatické problémy.

Vzdělávání: Možnosti využití logoterapie a existenciální analýzy v sociální práci I. a II.

Podstatou a základem logoterapeutické spolupráce je vnímavě vedený rozhovor, tedy dialog, zaměřený na mobilizaci duchovních schopností jako je svoboda, zodpovědnost, sebeodstup a sebepřesah, umožňujících člověku volit a zaujímat zdravý postoj vůči „svobodu omezujícím okolnostem“ života. Logoterapie při svém uplatnění v terapii a v poradenství směřuje k uvědomění a posílení duchovních možností a sil, které člověku dávají schopnost v sobě a ve svém světě hodnot rozpoznat, přijmout a prakticky uskutečnit jedinečné možnosti smysluplného počínání s pevnou důvěrou, že smysl je přítomen vždy a v každé životní situaci. Zdůrazňuje nezbytnost přistupovat k člověku vždy jako k bytosti sjednocující v sobě stránku sociální, tělesnou, duševní a duchovní a varuje před nebezpečím, plynoucím z opomíjení některé z nich.

Tento filosofický a terapeutický přístup, nazvaný „logoterapie a existenciální analýza“ vytvořil ve dvacátých letech minulého století Viktor E. Frankl (1905 - 1997). V názvu „logoterapie“ se tedy odráží náplň významů slova logos, Λόγος – filosofického a teologického pojmu z řečtiny, znamenající: slovo, řeč, rozum, důvod, ale zejména – smysl. V roce 1946 po konci druhé světové války, během které Viktor Emil Frankl přežil věznění v koncentračních táborech, pak shrnuje svůj přístup ve svém základním díle „Lékařská péče o duši“. Až do konce života pak dále rozvíjel a šířil logoterapii desítkami knih, článků, přednášek a svojí další prací.