8. července 2019
z Charity Vsetín
POUŤ S CHARITOU NA SVATÝ HOSTÝN
Charita Vsetín uspořádala ve čtvrtek 27. června tradiční poutní zájezd na Svatý Hostýn. Pro méně pohyblivé zájemce jsme letos ve spolupráci s Charitou Nový Hrozenkov zajistili nízkopodlažní sociální autobus, aby bylo umožněno snadnější nastupování a vystupování lidem se zdravotním omezením.
Pořádání pouti na Svatý Hostýn v předprázdninovém období se v Charitě Vsetín stalo již několikaletou tradicí. Tentokrát jsme zvolili termín poslední červnový čtvrtek. Trochu nám dělalo starost počasí, protože předpověď hlásila vedra kolem 30 stupňů. Ráno nás skutečně přivítalo modrou oblohou bez jediného mráčku a sluníčkem pořádně nažhaveným. Naštěstí se Svatý Hostýn nachází přece jen „v horách“ a tak tam na vrcholu kopce u Panny Marie bylo o poznání chladněji a příjemněji, neboť ovzduší osvěžoval příjemný větřík. Doputovali jsme dvěma autobusy, které se zaplnily do posledního místa, pan děkan Král navíc využil volný prostor ve svém voze a přibral tři náhradnice, takže se dostalo opravdu na všechny zájemce.
Úderem půl desáté jsme se všichni sešli v bazilice ke mši svaté, kterou koncelebroval náš pan děkan P. František Král, společně s kněžími z farností Velká Polom a Choryně, kteří zde rovněž byli na pouti se svými farníky. Mše svatá byla obětována za vsetínskou Charitu, za požehnání pro všechny zaměstnance i klienty. V kázání o. František Král zdůraznil možnost vyprošovat mnohé milosti a dary skrze vytrvalé modlitby k Panně Marii. Ona je Prostřednice všech milostí, k ní se obraceli také apoštolové ve večeřadle, skrze její ruce a srdce mají proudit i úmysly našich modliteb.
Po mši svaté se ti fyzicky zdatnější vydali na křížovou cestu, kterou rovněž vedl o. František Král. Celou jsme ji zakončili modlitbou u hřbitůvku, kde kromě bývalého olomouckého arcibiskupa ThDr. Františka Vaňáka, jsou pochováni mnozí kněží, kteří na Svatém Hostýně působili.
Jelikož se přiblížil čas polední a žaludky většiny z nás začaly dávat najevo svou nespokojenost, neváhali jsme s návštěvou jedné či druhé restaurace, kde jsme se posilnili chutným obědem. Čas do svátostného požehnání jsme využili odpočinkem na lavičkách, návštěvou obchůdků či procházkou k pramenům a načerpáním vyhlášené svatohostýnské vody.
Ve 13 hodin jsme v bazilice před vystavenou Nejsvětější Svátostí poděkovali Pánu Ježíši i Panně Marii za všechny milosti a předložili úmysl vyprosit si pomoc a ochranu do dalších dnů. Po závěrečném požehnání jsme se vydali domů s předsevzetím, že dá-li Pán, jistě na toto posvátné místo za rok opět rádi zavítáme.
Závěrem bych chtěla moc poděkovat všem, kteří s organizací pouti i při jejím průběhu pomáhali, panu děkanovi Františkovi za duchovní doprovázení a panu řidiči sociálního autobusu Miroslavu Suchanovi za bezpečnou jízdu, ochotu a vstřícný přístup k lidem s pohybovými obtížemi, kdy vyhověl naší prosbě přistavit autobus až nahoru, co nejblíže bazilice.
Marta Koňaříková, pastorační asistentka
