25. června 2015 z Charity Vsetín

Charitní pouť na Svatý Hostýn 2015

V letošním roce jsme začátkem června opět uspořádali jak pro uživatele našich služeb, tak i pro všechny ostatní převážně starší a méně pohyblivé farníky, tradiční pouť na Svatý Hostýn. Tentokrát nás kromě duchovního doprovodu pana děkana Františka Krále potěšila svou účastí i paní ředitelka Věra Dulavová.

Přestože předpověď počasí oznamovala déšť, ráno nás přivítalo modrou oblohou a zářivými slunečními paprsky, což jistě přispělo k dobré náladě všech. Pan děkan i paní ředitelka všechny účastníky srdečně přivítali. Otec František zahájil naše putování zpěvem mariánských písní a modlitbou. Cesta nám během jednotlivých desátků bolestného růžence rychle ubíhala a než jsme se nadáli, autobus pod vedením zkušeného „kormidelníka“ pana Jana Kašpara za zpěvu mariánské písně „Nastokrát buď pozdravena, ó Matičko Hostýnská“ vystoupal téměř až na vrchol.

V 9.15 jsme se všichni shromáždili v květinami nádherně vyzdobené bazilice ke mši svaté, kterou sloužil za všechny zaměstnance i uživatele naší Charity a také na úmysly všech poutníků náš pan děkan. Po mši svaté se asi polovina z nás vypravila na křížovou cestu, zaměřenou na téma bolesti a nemoci v životě člověka, kterou rovněž připravil a vedl o. František. Celou jsme ji zakončili modlitbou u hřbitůvku, kde je pochován bývalý olomoucký arcibiskup ThDr. František Vaňák a nedávno zesnulý dlouholetý duchovní správce Svatého Hostýna P. Jan Chromeček, SJ.

Jelikož se blížil čas polední a většina z nás už začala pociťovat hlad, neváhali jsme a rychle jsme se přesunuli do jedné z restaurací, kde jsme se posilnili výborným obědem. Zbývající volno pak mohl využít každý podle svého uvážení – návštěvou stánků za účelem nakoupení památek či „vítaného“ z pouti, prohlídkou expozice Svatohostýnského muzea v prostorách Jurkovičova sálu nebo procházkou k pramenům vody či posezením na lavičce v závětří.

Ve 13 hodin jsme v bazilice před vystavenou Nejsvětější Svátostí poděkovali Pánu Ježíši i Panně Marii za všechny milosti a vyslyšené prosby a po závěrečném požehnání jsme se vydali domů s předsevzetím, že dá-li Bůh, zcela jistě na toto posvátné místo za rok opět zavítáme. K radostné náladě při zpáteční cestě přispěla také štamprlička slaďoučké medoviny od paní ředitelky, po které se to tak krásně prozpěvovalo :-)

Závěrem bych chtěla moc poděkovat všem, kteří s organizací celé pouti i při jejím průběhu pomáhali, otci Františkovi za duchovní doprovázení a především krásný, mohutný zpěv, panu řidiči Janu Kašparovi za bezpečnou jízdu a hlavně Panně Marii a sv. Antonínu Paduánskému, patronovi letošní pouti, za to, že jsme se všichni ve zdraví a duchovně občerstveni vrátili do svých domovů.

Bc. Marta Koňaříková pastorační asistentka